Vejšlap 2022

   Pro letošní pochoďáček jsme zvolili okolí našeho bydliště a to Vejšlap kolem Staropackých hor v hravém duchu. Vyšli jsme ze Staré Paky 27. srpna 2022 od Staré školy čp. 22 v 10:00 hodin. Hned jsme začali stoupat kolem Základní školy ulicí Hartlova. „U Frýbova“ jsme pozdravili paní domu a pana domácího. Za odměnu jsme si vykoledovali vysokohorskou prémii pro lepší dýchání a pan domácí pak s námi pokračoval dále.
   Odměna u Frýbů byla důležitá, protože nás ještě čekalo stoupání k boudě ve světoznámém lyžařském středisku Staropacká hora. Tam jsme odložili přebytečné batůžky a povinnou zátěž špekáčků, buřtů, prostě všeho co nebudeme potřebovat na cestě s sebou.



   Od této chvíle jsme již vyrazili po předpokládaných stopách Minky, která se onehdy za krásného počasí vydala na vycházku k „letadlu“ na Staropackých horách. Bohužel ani sama aktérka již svou trasu nezná. Dle dobových zpráv víme, že vyšla směrem vzhůru až na vršek Staropackých hor nad chatovou zástavbu. Další cestu jsme neznali, protože tato je celá zahalena velkým tajemstvím. Jak je uvedeno výše ani sama Minka totiž nevěděla, kde se v danou chvíli zrovna nachází. Takže šlo o pochod bez předem určené trasy, která ale byla obohacena hledáním zajímavých „odměn“ pro malé i velké, aby se ani dětičky či dospěláci nenudili. Klasik sice říká, že na nudu je nejlepší pořídit si medvídka mývala a proti trudomyslnosti míč, ale tyto náhražky by nám určitě během cesty nestačily.
   Celá trasa tedy probíhala podle následných popisů, které určily postup k dalšímu stanovišti. Tyto indície se musely vždy nalézt spolu s odměnami na místech určených v popisu. Pro začátek jsme jen věděli, že cestou-necestou musíme dojít určitě k letadlu (i když jsme věděli, že k němu Minka nikdy nedorazila, ale měla k němu namířeno). První popis trasy jsme obdrželi na boudě na sjezdovce při odkládání zátěže. Vše ostatní pak probíhalo dle dalších instrukcí, které jsme dle popisu hledali. Jednotlivých zastavení bylo sedm. Na každém místě jsme museli najít nápovědu s dalším postupem a s ní jsme také našli poklad v podobě laskomin pro děti i dospělé.
   Prvním místem bylo zastavení u recesistické pamětní tabule na návštěvu Staropackých hor Járou Cimrmanem. V jejím okolí jsme museli najít indícii, která nás pak nasměrovala přes hřeben Staropackých hor k již vzpomínanému letadlu. Toto místo je známo jako pomník havárie sovětského vojenského letadla z 28.listopadu 1988. I tam jsme našli popis, podle kterého jsme došli k pozůstatkům hradu Levín. Protože byl přibližně čas oběda, tak nás další nalezená informace zavedla do levínské hospůdky Oleška, kde jsme zahnali hlad a žízeň a taky jsme si trochu odpočinuli. Jen jsme nevěděli kam dál a tak při odchodu pan hostinský předal dětem pouzdro s laskominami a dalším postupem. Po jeho podrobném prostudování jsme se vrátili zpět na dolní konec Levínské Olešnice. Tam jsme vystoupali vpravo na hřeben a došli až na místo bývalého hradiště Pravín. Téměř všichni poutníci se přiznali, že na tomto místě ještě nikdy nebyli. Uprostřed bývalého Pravína pod vyvráceným modřínem byla objevena další schránka s indícií. Podle nalezeného popisu jsme se po louce kousek vrátili, nalezli pěšinku lesem a sešli do údolí na jižním konci Žďáru. U chalupy s čerty na komíně jsme odbočili vlevo a údolím postupovali do Ždírce. Dalším zastavením měla být prohlídka sbírky broušených kamenů v chatce u třídičky lomu Hvězda. Bohužel se návštěva neuskutečnila, a to i přesto, že jsme se ještě v pátek připomněli. Pan majitel na nás asi zapoměl a nebyl doma. To bylo trochu zklamáním, ale nedalo se nic dělat, museli jsme dál. Ale kam? Nakonec jsme u domu našli další pouzdro s popisem, který nás už nasměroval do Staré Paky do bydliště naší Minky Poličanské. Miluška a Jirka nás vřele přivítali a dokonce pro nás paní domácí napekla vynikající koláčky. Touto návštěvou skončila naše stopovaná po trase Minky.
   Poslední částí naší poutě už byl návrat zpět na sjezdovku k lyžařské boudě a k naší velké radosti šla Miluška s námi. Tam jsme si opekli buřtíky, dojedli zbytky svačin, dopili vše co teklo a již za tmy se rozešli ke svým domovům.
   Počasí po celý den bylo nádherné a dobře se nám šlapalo. Dokonce si letos nemůžu stěžovat na počet účastníků, protože 16 turistů je velice slušný výsledek. Hlavně, aby to tak pokračovalo dál.