V sobotu 28.6.2014 se uskutečnil třetí ročník cyklovýletu na nejvyšší kopec Jizerských hor.
Pro začátek něco z historie....
Před třemi roky se dva členové našeho lyžařského oddílu rozhodli, že uspořádají zkušební cyklovýlet ze Staropacké boudy (825 m.n.m.) v Rokytnici nad Jizerou do Jizerských hor. A když už do Jizerek, tak proč né rovnou na Smrk (1124 m.n.m.) na nejvyšší kopec těchto hor.
Jak řekli, tak učinili. Obvolali několik kamarádů a známých jak z řad členů oddílu lyžování tak i mimo oddíl s dotazem, co oni na to? Zda je to dobrý nápad a zda by se takové možná šílené akce zůčastnili.
Jejich velice kladné odpovědi a to i od cyklistek, je hodně překvapily. Byla to velká motivace pro to, aby svůj záměr dotáhli do konce.
První výlet byl naplánovaný na 30.6.2012 a neoficiálně označen jako nultý ročník hlavně proto, že plně věřili, že akce se bude líbit a budou následovat i ostatní ročníky.
V tomto prvním výletě zpočátku moc nepřálo počasí. Zhruba do 11-té dopolední hodiny pršelo a tak se do sedel vyráželo poměrně pozdě a vzhledem ke ztrátě času se tento rok nepodařilo Smrk pokořit. V Polsku nad Velkou jizerskou loukou jsme obraceli a přes osadu Jizerka a Novou Janovou cestou se vraceli zpět. Během dne se již vyčasilo, nezmokli jsme a délka trasy byla přibližně 62 km s nasčítaným převýšením asi 1370 m.
Mapa trasy z roku 2012.
O rok později byl uspořádán 29.6.2013 druhý nultý ročník. Vše od samého rána probíhalo bez problémů a tak se i vysněný Smrk (1124 m.n.m.) podařilo zdolat. Délka trasy již byla asi 76 km s nasčítaným převýšením přibližně 1580 m.
Mapa trasy z roku 2013.
Ročník 2014 byl opět nazván nultým, ale ve skutečnosti byl již třetím. Již tradičně byl pořádán o posledním červnovém víkendu, tedy 28.6.2014. Každý rok se této akce účastní více cyklistů a povědomí o dobývání Smrku stále stoupá.
Letošního ročníku se zúčastnilo 16 cyklistů a z toho rekordní počet čtyř cyklistek. Za což jsme velice rádi a je vidět, že tyto vejlety nejsou jen chlapská záležitost a rádi vidíme mezi námi i ty hezčí tváře.
Na chalupu se účastníci sjíždí již od pátka večer. U ohně opečeme buřty, prokonzultujeme nadcházející trasu, probereme kde kdo byl, co v uplynulém roce v sedle navštívil a uložíme se do kanafasu. Ráno do 9:00 přijedou ostatní, kteří nemohli přijet v pátek a po přivítání se velí „Do sedel”.
Po ranním dešti nás na kolech v 9:30 vyrazilo pouze 15. Petr Pakosta bohužel ze zdravotních důvodů nemohl do sedla usednout a tak jako správný zakládající pořadatel hlídal chalupu a během dne se nám zasloužil o vynikající večeři. Během hlídání navařil velký prádelní hrnec vynikající gulášovky, takže po návratu z cest před 20:00 jsme měli o doplnění vyježděných kalorií postaráno. Nakonec stačilo na závěr polívku zalít zrzavým mokem a doplnit kalíškem něčeho ostřejšího a byli jsme navýsost spokojeni.
Z občasného dopoledního cáknutí se nakonec vyklubal krásný den a za příjemné teploty kolem 20°C jsme bez zmoknutí absolvovali celou trasu asi 77 km s nasčítaným převýšením asi 1560 m. Trasa byla zvolena téměř stejná jako v roce 2013 až na drobné odchylky. Všichni cyklisté ujeli celou trasu bez problému. Nepotkal nás žádný úraz ani v náročnějším terénu polské strany a všichni jsme ve zdraví dojeli na chalupu na úžasnou teplou gulášovku.
Zhodnocení celého dne proběhlo za večerního veselení a všichni si pochvalovali připravenou trasu a zvládnutou organizaci celého výletu. Nakonec jsme spokojeně unaveni po půlnoci zalehli do hajan.
Mapa trasy z roku 2014.
Zde je
srovnání jednotlivých tras. Trasy se překrývají a tak jsou vidět jednotlivé rozdíly. Zobrazení každé trasy lze samostatně vypínat.
Jménem pořadatelů bych chtěl poděkovat manželům Straňákovým za poskytnutí zázemí a účastníkům za jejich podporu naší akce a jejich kvalitní sportovní výkony. No a pořadatelům přeju, aby se jim v čase budoucím vše dařilo tak jako doposud.
