Recept na utopence v trofeji ze světového poháru ve snowboardu z muzea lyžování v Dolní Branné.
Šampionka a šampion - konečně! „Nejrychlejší bohyně planety" Eva Samková a muzikus Pepa Chadim, v posledním čase hrající na tenorovém banju chicagský „bílý jazz" let třicátých, kratochvilně a pragmaticky završili rozkošnický nápad matky Slídy Samkové. Konečně praktická úloha alespoň pro jeden z pohárů, získaný dcerou na snowboardovém prkně: šup z vitríny a do zahálející porcelánové dutiny trofeje naložit utopence. Bezpříkladný počin uveden mužem činu, mnohonásobným soutěžním šampionem Chadimem, do stavu hmatatelné jakosti. První várka se ve vilce Samkových dlouho nemacerovala, byvši ztrestána pomlaskávajícími gurmány během několika dní, a nebyla zdokumentována. Považuje nápad za nevýslovně poutavý, vyzval emeritní trenér a kantor Evy banjistu a basistu Chadima k repete. Navrhnuto, domluveno, vykonáno. Na Bílou sobotu nastal u Samků v kuchyni
démonický frmol a za půl hodiny se mohlo degustovat. Pepa svůj vymustrovaný recept nepovažuje za tajemství, a tak jej uvádíme, aby se obklopil aurou slávy, v autentické verzi: Do trofeje ze světového poháru se vejde asi 1 1/2 kg kvalitních špekáčků. Buřty oloupeme, uprostřed nařízneme, ale nedokrojíme, mázneme harissou (severoafrická kořenící pasta) a vložíme plátek cibule. Když je libo, můžeme vetřít dijonskou hořčici. Skládáme do poháru, prokládáme cibulí. Dáme vařit 1 díl bzeneckého octa a 2 díly vody. Do nálevu přidáme nové koření, bobkový list, několik celých pepřů, tabletu cukerínu, lžičku oleje (pestřec). Ještě hodně horké nalijeme do poháru. Když vše vychladne, už se to může baštit. Lepší je ale chvilku počkat. Nazdobíme (paprikami, snítkou vopichu aj.). Při servírování předstíráme skromnost.